Dovolená 2026? Máme tu jeden tip na místo, kde stojí hotely, aquaparky a najdete tam i krásné pláže a tyrkysové moře. Podle CNN tam navíc rozhodně nenarazíte na davy dalších turisté. Má to jen jedno ale. Vlastně ono jich bude určitě víc. Hotely, pláže a aquaparky, ale kde jsou turisté? Uvnitř rozlehlého – a téměř prázdného – nového severokorejského letoviska.
Dovolená 2026? Máme tu jeden tip na místo, kde stojí hotely, aquaparky a najdete tam i krásné pláže a tyrkysové moře. Podle CNN tam navíc rozhodně nenarazíte na davy dalších turisté. Má to jen jedno ale. Vlastně ono jich bude určitě víc. Hotely, pláže a aquaparky, ale kde jsou turisté? Uvnitř rozlehlého – a téměř prázdného – nového severokorejského letoviska.
Kilometry bílého písku, tyrkysové vody a řady nedotčených hotelů na pláži lemují pobřeží nově postaveného resortu Wonsan-Kalma. Severokorejský vůdce Kim Čong-un doufá, že tento projekt bude odpovědí jeho země na Waikiki.
Je tu však jeden problém: turisté tam nejsou.
Když CNN prohlížela záběry z resortu, který byl otevřen v červnu, na rozlehlých úsecích pláže bylo vidět jen hrstku Rusů. Zbytek oblasti se zdál být prázdný.
„Kromě nás, 15 lidí, tu nejsou žádní další cizinci,“ řekla Darja Zubkovová, 34letá veterinářka z ruského Petrohradu.
Byla součástí první skupiny cizinců, kterým bylo od pandemie povoleno trávit dovolenou ve Wonsanu. V červenci měla Zubkovová a její spolucestující nový multimilionový resort téměř celý pro sebe.
Pobřežní turistická zóna Wonsan-Kalma je již dlouho jedním z Kim Čong-unových oblíbených projektů, o kterém se často mluvilo ve státních médiích. Její pastelově zbarvené hotely, aquaparky a promenády na pláži byly postaveny tak, aby vysílaly zprávu: Severní Korea je otevřená pro podnikání.
Realita v terénu vypráví jiný příběh. Přísná opatření proti Covid-19 zůstávají v platnosti. Turisté jsou omezeni téměř výhradně na přísně řízené ruské skupiny. Čínští a západní návštěvníci mají stále zakázán vstup.
Samotný resort je rozdělen na domácí a mezinárodní zónu. Zubkovová a její skupina bydleli v mezinárodní části, odděleně od severokorejských rekreantů.
„Nemohli jsme se volně pohybovat po zónách, i když turisté z domácí zóny mohli jít všude kromě pláže,“ řekla. „Byl tam také velký aquapark – měli jsme možnost si ho prohlédnout zvenku, ale nebyli jsme tam vpuštěni, protože byl v domácí zóně. Bylo tam tolik místních, obrovské davy.“
Vzpomínala, jak ji vítal hotelový personál, který se uklonil, když vstoupil do haly, a pak sledoval, jak lékaři v bílých pláštích kontrolují hostům teplotu a stříkají jim ruce dezinfekcí.
„Obsluha byla velmi dobrá,“ řekla. „Například jsme požádali o sušičku na prádlo na balkon – šli ven, koupili nám ji a přinesli ji do pokoje. Později jsme požádali o židli na balkon, na které bychom si mohli odpočinout – koupili nám jich pár speciálně a přinesli je do pokoje, i přes krátkou dobu, co jsme tam byli.“
Její videa na Instagramu ukazují prázdné řady plážových cabanas, resortní autobusy bez cestujících a obrovskou jídelnu připravenou na hostiny, která ale obslouží jen tucet cestujících.
Řekla, že se s nimi zacházelo mimořádně dobře: „Snažili se pro nás všechny velmi moc. Snažili se nás všemi možnými způsoby překvapit. Byli na sebe velmi přísní, aby nám zajistili služby nejvyšší kvality.“
Spotřebitelský lesk Pchjongjangu
Zatímco se pobřeží snaží proměnit v tropické hřiště, hlavní město Pchjongjang tiše přijímá konzumní kulturu – s výrazně severokorejským nádechem.
V ulicích města se cizinci setkávají s napodobeninami západních značek. Je tu „Mirai Reserve“, kavárna postavená podle Starbucks Reserve, kde mocha stojí 8 dolarů. Je tu rozlehlý obchod s nábytkem, který někteří čínští studenti studující v Pchjongjangu žertem nazývají „severokorejská IKEA“. Je tam dokonce i showroom chytrých telefonů, který vypadá jako Apple Store, kde se zařízení prodávají za stovky dolarů.
Když švédský cestovatel Johan Nylander a jeho syn letos na jaře navštívili Pchjongjang, aby se zúčastnili městského maratonu, před nejnovějším zásahem proti zahraničním turistům, byli ohromeni.
„Páni, až pojedete do Severní Koreje, budete překvapeni tolika věcmi,“ řekl Nylander v rozhovoru pro CNN na Zoomu.
„Byl jsem překvapen množstvím západních značek. Mobilní telefony jsou všude. Dokonce i v pouličním stánku platili QR kódy – stejně jako v Číně.“
Přítomnost QR plateb v zemi odříznuté od mezinárodního bankovnictví Nylandera zaskočila jako surreálná.
„Vidíte lidi, jak si posílají SMS zprávy, sledují fotbal Premier League na svých telefonech, hrají hry. Vypadá to jako každodenní život kdekoli jinde.“
Spotřebitelský lesk je však vyhrazen pro privilegovanou skupinu. Během návštěv CNN v Severní Koreji jsme viděli obchodní domy v Pchjongjangu zásobené značkami Hermes a Gucci. Stánky s rychlým občerstvením podávaly burgery a hranolky v obalech, které vypadaly jako McDonald's – bez zlatých oblouků.
Pchjongjang je výkladní město, které má dostatek zdrojů, aby ohromilo návštěvníky i Severokorejce z venkovských oblastí. Většina populace však stále žije daleko od těchto projevů prosperity.