Švýcarsko

Poloha: střední Evropa Oficiální název: Švýcarská konfederace Hlavní město: Bern - 125 936 obyvatel Jazyky: francoužština, němčina, italština, rétorománština Náboženství: protestanti, katolíci, muslimové (2%), bez vyznání (8%)

ZÁKLADNÍ INFORMACE

Měna, kurzy
Měna: 1 švýcarský frank (CHF) = 100 centimů (rappů)
Aktuální kurz: 1 CHF = 20,73 Kč
Oficiální měnou je švýcarský frank (CHF, SFR). Bankovky jsou v hodnotě 10, 20, 50, 100, 200, 1000 franků, mince v hodnotách 1, 2, 5 franků a 5, 10, 20, 50 centimů (rappů). Většina cen je uváděna i v eurech a obchodníci mohou euro přijímat, nicméně nazpět vrací ve švýcarské měně.
Švýcarské franky získáte výměnou za jinou světovou měnu ve všech bankách, na letištích, hlavních železničních nádražích, v pouličních směnárnách a ve většině hotelů. Nejlepší směnný kurs mají banky, které rovněž mění cestovní šeky. Předem se informujte na výši poplatků.
Banky jsou obvykle otevřeny od pondělí do pátku od 8.30 do 16.30, jednou týdně je otevírací doba prodloužená. O víkendech a svátcích je zavřeno. Banky jsou vybaveny i bankomaty, přijímající běžné mezinárodní kreditní karty Eurocard/ MasterCard, VISA a American Express. Obvykle lze platit i kartami Diners Club, EC Maestro a EC Cirrus. Hotovost je třeba jen na bezprostřední drobné výdaje.
Klimatické podmínky
Podnebí Švýcarska je v každé části země jiné, neboť se zde potkává klima oceánské, středomořské a kontinentální, s odlišnými charakteristikami. V konkrétním regionu záleží rovněž na nadmořské výšce, konfiguraci terénu (návětrné nebo závětrné straně, oslunění) a převládajícím směru větru. Typické jsou větší teplotní rozdíly mezi létem a zimou a dnem a nocí. Průměrné denní teploty v létě se pohybují mezi 20 – 25 °C, na jaře a na podzim 7 – 14 °C, v zimě 2 – 6 °C: průměrné srážky činí 1200 – 1600 mm ročně a přibývá jich od východu k západu. Nejvíce prší v létě. V horách teploty klesají a srážek přibývá se stoupající nadmořskou výškou, nad 3800 m n.m. pouze sněží, v zimě je pravidlem vysoká sněhová pokrývka. Počasí se zejména na horách rychle mění, protože se nad nimi přetlačují vlhký oceánský vzduch od Atlantiku a studený suchý vzduch od severu. Teplý vítr od jihu umožňuje překvapivý výskyt subtropické vegetace (palmy v městských parcích jižního Švýcarska). „Fén“ je teplý alpský vítr, přinášející do hor jaro.

Ceny
Potraviny jsou ve Švýcarsku dražší než v ČR i v jiných evropských zemích. Vyplatí se nakupovat v supermarketech (řetězce COOP a případně MIGROS). Uvedené ceny jsou pouze orientační, mohou se lišit místně, sezónně i v konkrétních podnicích.
V obchodě:

voda, minerálka 1,5 l = SFR 1,20
Coca-cola 1,5 l = SFR 1,50
pivo plechovka 0,5 l = SFR 0,80
mléko 1,5 litru = SFR 1,60
toastový chléb 0,5 kg = SFR 1,50
bageta = SFR 4,20
jogurt 150 g = od SFR 0,65
máslo 250 g = SFR 3,40
vejce 10 ks = SFR 2,50
sýr tvrdý 400 g = SFR 3,40
mozarela 400 g = SFR 2,80
salám, šunka 100 g = SFR 3,00 – 6,00
jablka, banány, pomeranče 1 kg = od SFR 2,00
okurka 1 ks = SFR 1,50
pizza mražená 3x300 g = SFR 5,50
sendvič mražený 240 g = SFR 4,20
klobása s chlebem = SFR 5,20
grilované kuře = od SFR 10,00
čokoláda 100 g = od SFR 1,00
zmrzlina = od SFR 2,00
Další ceny:
pohlednice = od SFR 0,50
známka = SFR 1,30
benzín / nafta 1 l = SFR od 1,70 / 1,90
zapůjčení auta 1 den = od SFR 50,00
dálniční známka 1 rok = SFR 40,0
parkování 1 hodina = od SFR 1,00

Clo, dovoz, vývoz
Bezcelně je povoleno dovézt v přiměřeném množství předměty osobní potřeby (oblečení, toaletní a sportovní potřeby, fotoaparáty a videokamery) a dále potraviny a nealkoholické nápoje v množství, jež odpovídá potřebě na 1 den.

Osoba starší 17 let smí dovézt maximálně 2 litry lihovin do 15 % obsahu alkoholu, 1 litr lihovin nad 15%, 200 kusů cigaret nebo 50 ks cigár či 250 g tabáku. Dále lze dovézt na 1 osobu dárky v ceně do 300 SFR (pro více osob nelze sčítat). Pokud celníci usoudí, že vezete nadměrné množství potravin (včetně konzerv), mohou zboží zabavit, případně i udělit pokutu. Je třeba sledovat aktuální zákazy dovozu vybraných potravin; možnosti dovozu potravin a živých rostlin jsou velmi omezené.
Přísně zakázán je dovoz čistého lihu. Pro dovoz čistících a chemických prostředků, laků a barev je třeba povolení. Dovoz zbraní a munice je třeba při dovozu, vývozu i tranzitu vždy nahlásit na celním úřadě. Předem je třeba si ověřit, na které je třeba povolení a které jsou úplně zakázány. Mezi zbraně se počítají i dýky a vystřelovací nože. Zcela zakázán je dovoz omamných prostředků, slonoviny a absintu. Dovoz zvířat zapsaných na seznamu CITES (dohoda o ochraně ohrožených druhů) je zcela zakázán; zákaz se týká i předmětů vyrobených ze slonoviny, rohů, kostí, kůže apod.

Časový posun
Ve Švýcarsku je čas celoročně stejný jako v České republice; letní čas se zavádí shodně od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu.

Elektřina (proud, používaní redukcí)
Napětí v elektrické síti je 220V/50Hz, zástrčky jsou oválné tříkolíkové; je potřeba adaptér. Výjimkou jsou české ploché zástrčky se dvěma zaoblenými kolíky, které do švýcarských zásuvek obvykle jdou použít. Adaptér mívá k dispozici hotelová recepce.

Fotografování a filmování
Vždy respektujte zákaz fotografování, obvykle vyjádřený srozumitelným piktogramem. Je striktně zakázáno fotografovat vojenské základny a příslušníky bezpečnostních sil.
Pokud vám někdo dá najevo, že si fotografování nepřeje, nefotografujte.
Nezapomeňte dostatek filmů, případně nabíječku do videokamery či digitálního fotoaparátu, náhradní baterie a přiměřenou paměťovou kapacitu karet.

Internet
Internetové kavárny jsou prakticky všude, přestože většina domácností má doma počítač. Na hotelích vyšší cenové kategorie bývá internet pro hotelové hosty zdarma, včetně možnosti připojení na wi-fi. V internetové kavárně počítejte s cenou 6 – 10 SFR za hodinu, někde i více.

Jazyky, dohovoření
Úřední jazyky jsou čtyři: němčina (64 %), francouzština (20 %), italština (7 %) a rétorománština (1 %); zbývajících 8 % jsou jiné jazyky, zejména usedlých cizinců (převažuje španělština a srbochorvatština). Francouzština je hlavním jazykem v kantonech Genf, Waadt, Neuenburg a Jura; 3 kantony jsou dvojjazyčné (Bern, Freiburg a Wallis), v kantonu Ticino převládá italština a v kantonu Graubünden se používá i rétorománština. Na severu a východě Švýcarska (18 ze 26 kantonů). Švýcarská němčina, která se používá v 18 kantonech, je považována za variantu spisovné němčiny. V hotelích a turistických informačních kancelářích mluví personál anglicky.
Několik důležitých slov v němčině: guten tag / auf wiedersehen = dobrý den / nahledanou, danke / bitte = děkuji / prosím, ja / nein = ano / ne, ein moment = moment, entschuldigung = promiňte, ich verstehe / ich verstehe nicht (ich frštée nycht) = rozumím / nerozumím, sprechen sie englisch = mluvíte anglicky, der zug / der bus = vlak / autobus, das boot / die strassenbahn = člun / tramvaj, erste / letzte = první / poslední, nächste = příští, heute / morgen = dnes / zítra, wann kommt an = kdy přijede, ich suche = hledám, ich möchte = chtěl bych, wo ist = kde je.

Kriminalita
Kriminalita je srovnatelná s evropskými zeměmi, a pokud budete zachovávat základní pravidla bezpečnosti, žádné zvláštní nebezpečí vám nehrozí. Ve větších městech se doporučuje zvýšená opatrnost, zejména na osobní věci. Nenoste u sebe větší obnosy peněz a už vůbec ne šperky nebo jiné cennosti. Nikdy nenechávejte své věci a příruční zavazadla bez dozoru, zejména pokud v nich máte doklady a peníze. Pas, letenky, platební karty a vyšší částky v hotovosti patří do hotelového sejfu, při přesunech do uzamčeného kufru v zavazadlovém prostoru autokaru. Buďte obezřetní při vybírání peněz z bankomatu.

Spropitné
Spropitné bylo oficiálně zrušeno a je zahrnuto v ceně služeb. Samozřejmě můžete spropitné dát, ale není to běžné. Nosiče v hotelích potěší 1 – 2 SFR za větší zavazadlo.

Telefonování + roaming
Čeští operátoři Telefónica O2, T-Mobile i Vodafone mají ve Švýcarsku partnera. Ceny roamingu zjistíte u svého poskytovatele služeb. Signál je po celé zemi, síť Swisscomu pokrývá 99 % obývané části Švýcarska; výjimkou mohou být oblasti v horách. Telefonní automaty najdete obvykle před poštou a vlakovým nádražím. Při volání z automatu je nutno vytočit nejprve 00, poté předvolbu země a volané číslo. V rámci Švýcarska je potřeba ještě místní předvolba (např. Bern 31). Čísla začínající 079 jsou místní mobilní telefony. Předvolba při telefonování do Švýcarska je +41, předvolba při volání do ČR je +420. Telefonní karty (taxcard) v hodnotě 10 a 20 SFR lze koupit v hotelové recepci, na poště nebo u novinového stánku. Některé telefony fungují i na kreditní karty. Od 22.00 do 6.00 je volání významně levnější.

Tísňová volání
Tísňová volání, důležitá čísla
policie: 117
požárníci: 118
autoopravy, pomoc na silnicích (nepřetržitě): 140
první pomoc: 144
záchranná služba Rega (vrtulník): 1414
záchranná služba Air Glaciers: 1415
informace o telefonních číslech (tuzemsko): 111
sjízdnost silnic: 163
lavinové nebezpečí: 187
pohotovostní služba UNITRAVELU: +420 222 352 520

Víza, vstupní formality
Občan ČR může cestovat do Švýcarska na základě platného cestovního pasu nebo občanského průkazu, který je vybaven strojově čitelnou zónou a nemá oddělenou vyznačenou část (odstřižený roh). Doklady musí být platné minimálně po dobu plánovaného pobytu na území Švýcarska. Pro pobyt delší než 3 měsíce je třeba povolení příslušného migračního úřadu. Úřady také mohou kontrolovat, zda má cizinec dostatečné prostředky pro cestu a pobyt. Občan mladší 15 let musí být vybaven vlastním cestovním pasem, protože občanský průkaz slouží jako cestovní doklad pouze pro jeho držitele. Pokud rodič cestuje s občanským průkazem společně s dítětem mladším 15 let, nestačí, že je dítě zapsáno v jeho občanském průkazu. V případě ztráty cestovního dokladu je nutné se obrátit na nejbližší zastupitelský úřad ČR, který za účelem návratu vystaví náhradní cestovní doklad, sloužící k jednorázově cestě do ČR.

Zastupitelské úřady
* Velvyslanectví Švýcarské konfederace v České republice
Schweizerische Botschaft
Pevnostní 588/7,
P.O.Box 84,
162 01 Praha 6 – Střešovice (vchod z Dělostřelecké ulice)
tel: +420 220 400 611
fax: +420 224 311 312
e-mail pra.vertretung@eda.admin.ch; web www.eda.admin.ch/prag
úřední hodiny pro veřejnost: osobně po – pá 09.00 – 12.00, telefonicky po – pá 08.00 – 12.30, 13.15 – 17.00 (ve středu do 18.00), pátek 08.00 – 14.00.

  • Velvyslanectví České republiky ve Švýcarské konfederaci
    Botschaft der Tschechischen Republik / Ambassade de la République Tcheque
    Muristrasse 53 (vchod z Burgernzielweg), P.O.Box 537, 3006 Bern 16
    tel 0041/31/3504070, sekretariát /3504071, 72, víza /3504091, 92;
    fax 0041/31/3504098, konzulární oddělení /3504097
    e-mail: bern@embassy.mzv.cz
    web: www.mzv.cz/bern
    provozní hodiny úřadu po – pá 08.00 - 12.00, 13.00 - 17.00
    úřední hodiny konzulárního oddělení pro veřejnost po – pá 10.00 - 12.00
    konzulární služba (pouze pro naléhavé případy v mimopracovní době): 0041-79-6413300
    Velvyslanectví je akreditováno i pro Lichtenštejnské knížectví.

  • Honorární konzulát Locarno
    (konzulární obvod kanton Ticino)
    Piazza Fontana Pedrazzini 7A, 6600 Locarno
    tel: 0041/91/7516661
    fax: 0041/91/7522710
    provozní hodiny: út, čt 9.00 - 12.00

  • Honorární konzulát Curych
    (konzulární obvod Curych)
    Konsulat der Tschechischen Republik
    Dufourstrasse 22, 8024 Zürich
    Postfach 167
    tel: 0041/44/2567398//
    fax: 0041/44/2567399
    e-mail: Zurich@honorary.mzv.cz
    web: www.tschechien-schweiz.ch
    provozní hodiny: po – pá 09.00 - 12.00, 14.00 - 16.00

  • Honorární konzulát Basilej
    (konzulární obvod Basilej)
    Konsulat der Tschechischen Republik
    Gerbergasse 1, 4001 Basel
    tel: 0041/61/7120070
    fax: 0040/61/7139751
    provozní hodiny: telefonicky v pondělí 14.00 - 16.00, osobně ve středu 14.00 - 16.00

Zdravotní péče, očkování, hygiena
Do Švýcarska se vybavte evropským průkazem zdravotního pojištění, s nímž se v případě potřeby obrátíte na smluvního lékaře nebo nemocnici ve Švýcarsku. Pokud budete ošetřeni, je nezbytné nechat si vystavit lékařskou zprávu s diagnózou a uschovat veškeré originály účtů, receptů a dalších dokladů (např. rtg snímků) pro pozdější jednání s pojišťovnami. Ošetření je často nutno zaplatit na místě. Následná refundace je možná jen v případě, že k ošetření dojde ve smluvním zdravotnickém zařízení mezinárodní pojišťovny. Rozhodně doporučujeme svěřit se v případě potřeby výhradně nemocnici, která je smluvním partnerem české pojišťovny, jejíž pojištění je součástí zájezdu u Unitravelu. Jeho rozsah a podmínky se dozvíte při koupi zájezdu. Pokud zamýšlíte podnikat extrémní sporty (horolezectví, vysokohorskou turistiku, rafting, volné lyžování) nezapomeňte si ověřit rozsah vašeho pojištění. Do hor se vybavte kvalitním oblečením i výbavou a vždy počítejte s náhlým zhoršením počasí. Nepřeceňujte vlastní síly a včas se vraťte. Zamýšlenou trasu konzultujte se zkušenějšími nebo místními. Vždy dejte někomu vědět, kam odcházíte a kdy se přibližně míníte vrátit. Lyžujte výhradně na k tomu určených svazích a na ledovci neopouštějte vymezené trasy; ledovcové trhliny jsou smrtelně nebezpečné. Respektujte vyhlášená lavinová nebezpečí. Očkování není povinné.

Kuchyně - jídlo a nápoje
Švýcarská kuchyně je překvapivě rozmanitá, v pohraničí ovlivněná kuchyní francouzskou a italskou. V horských údolích, kdysi v zimě odříznutých od světa, se z generace na generaci tradují rodinné recepty, založené na surovinách, které si místní sami vypěstovali a obstarali. Základem jednoduchých pokrmů byly brambory, kravské a ovčí sýry, mléko, smetana, vejce, ryby, cibule, česnek, pórek, mrkev, celer, majoránka a petržel, z ovoce jablka, švestky, třešně a višně. Oblíbeným kořením je jalovec, rozmarýn, celerové semeno, dále rajčatová pasta a hořčice. Z pečiva vedou briošky. Každá restaurace nabízí sladkovodní ryby (pstruhy, okouny, štiky, lipany, siveny), zeleninová a vaječná jídla, těstoviny a vynikající polévky: Busecca je držková, Alphüttensuppe zeleninová, Märitsuppe bramborová s hráškem, dále cuketová a hovězí vývar. Také uzenin najdeme nepřeberné množství druhů. Maso se peče na rožni nebo na roštu; kuře na slanině často společně s brambory, které jsou nejčastější přílohou. Brambory si můžete vybrat opečené, ve slupce, šťouchané, gratinované (pommes de Terre Dauphinoise), jako bramborovou kaši, nočky se sýrem, nebo jako rösti v neuvěřitelném počtu variant: např. ofetori, züri gschnätzlets (připomínající český bramborák), appenzeller rösti (s těstovinami, sýrem a slaninou), basler rösti (s cibulovými kroužky), berner rösti (se slaninou mlékem a kmínem), glarner rösti (s kořeněným sýrem), tessiner rösti (se slaninou a rozmarýnem), westschweizer rösti (se šunkou, rajčaty, paprikou a gruyerským sýrem) nebo zürcher rösti (se slaninou, rajčaty, cibulí a kmínem). Jako přílohy se podávají i vařené fazolové lusky, zeleninové saláty, dušená rýže, houbové rizoto s cibulí, rýžovo-sýrové noky a kukuřičná kaše polenta (se smetanou „polenta grassa“).

Světoznámé jsou švýcarské sýry, kterých se vyrábí desítky druhů přidáním bylinek, koření (kopr, kmín, petržel) či ořechů. Podávají se k vínu nebo na závěr oběda, ale bývají i hlavním chodem. Do mezinárodní kuchyně pronikly raclette (rozehřáté plátky sýra, které doprovází nakládané okurky, cibulky, ananas, kysaná smetana a pikantní dipy) a fondue, připravované tradičně z jedné třetiny z ementálu a ze dvou třetin ze sýra Gruyere (slaný, s ořechovou příchutí). Oblíbené je fondue burgundské (sýr, hovězí řezy, koňak, sůl, olej, pepř, paprika, pikantní dip), flambované (sýr, česnek, máslo, bílé víno, sýr, škrob, pepř, višňovice), lesnické (žampiony, máslo, sýr, bílé víno, kondenzované mléko, pepř), meklenburgské (špek, bílé víno, šunka, škrob, majoránka, slivovice), vinné (mandle, bílé víno, masový vývar, sůl, zázvor) nebo ženevské (ementál, bílé víno, česnek, bílý pepř, muškátový oříšek, škrob, vodka). Vynikající je sýrové fondue s ořechy (špek, bílé víno, sýr, vlašské ořechy, škrob, meruňkovice). Každé fondue může být originál podle přidaných ingrediencí.
Vynikající švýcarské moučníky a dezerty obsahují často pálenku (třešňovici, meruňkovici). Známé jsou Engadinský ořechový koláč, mokka dort, tvarohový třešňový koláč, ořechovo-mrkvový dort Rüebli z kukuřičné mouky, višňový dort v kantonu Zug (Zuger Kirschtorte), basilejské perníčky, ovocný koláč (s jablky, višněmi, angreštem, rebarborou), kakaové mandle, koblížky plněné tvarohem, nastrouhanými jablky či rozinkami máčenými v rumu a moučníky z jedlých kaštanů. Typickým sladkým jídlem je krupicový nákyp se skořicí. Proslulou pochutinou je švýcarská čokoláda, zejména značek Tobler, Lindt, Sprüngli a Suchard.

K jídlu se podávají kvalitní místní vína z hroznů vinné révy, pěstované téměř všude: převládají bílá (Petite Arvine, Ermitage, Chardonnay, Pinot Blanc) nad červenými (Goron, Pinot Noir a Merlot). Churský schiller je směs červeného a bílého vína. Z pálenek vedou slivovice (Pfümli), třešňovice (Kirschwasser), hruškovice a pálenka z jablek. Na horách a v zimě se pije grog a punč. Pivo se podává v malých sklenkách; 2 dl (mini), 3 dl (pression). „Bierre limonade“ je pivo míchané se spritem a „panachée“ pivo se spritem a trochou malinového sirupu.

Vybrané speciality
alpské makaróny: směs brambor a kolínek zapečená se smetanou a sýrem, ochucená cibulí a česnekem
bernský bramborový salát: plátky brambor přelité sýrovou omáčkou
bölletünne: cibulový koláč
bünder fleisch: sušené hovězí, před úpravou marinované ve směsi bylin
capuns: plněné kapustové závitky
fondue: směs nastrouhaného sýra Tilsiter, škrobové moučky, bílého vína, citronové šťávy, okořeněná třešňovicí, pepřem a muškátovým oříškem, servíruje se rozehřátá na speciálním vařiči
geschnetzeltes kalbfleisch: nakrájené telecí v husté smetanové omáčce
minestrone: sytá těstovinová polévka
ofetori: zapečená bramborová kaše se strouhaným sýrem, slaninou a muškátovým oříškem
papet vaudois: klobása s kysaným zelím
schüblig: vepřový párek
švýcarské brambory: zapečené plátky vařených brambor prostřídané vrstvami cibule, zalité kysanou smetanou a posypané strouhaným sýrem
švýcarský chlebíček: obdoba biskupského chlebíčku, moučník z kynutého těsta, do něhož byly přidány předem ve vodě namočené sušené švestky a hrušky, nasekané ořechy a rozinky
švýcarský sýrový salát: salát z brambor, okurek, cibulky a na nudličky nastrouhaného ementálu
„výstup na Matterhorn“: opečené vepřové plátky: na maso se navrství špenát (alpská louka), na něj kostky sýra a brambory seříznuté do špiček (hory) a křížek z párátek
zeleninový salát Gruyere: směs nakrájeného římského salátu, špenátu, cherry rajčat, grilovaného lilku, sýru Gruyere, olivového oleje, česneku, bazalky, červeného pepře a vinného octa, přílohou je bílá veka

Místní doprava a taxi
Železniční. Švýcarské železnice (4888 km, z toho třetina úzkokolejných, přes 90% tratí je elektrifikovaných) mají jednu z nejhustších železničních sítí na světě a přepraví 50% nákladní a 15% osobní dopravy. Vlaky jsou rychlé, vagóny moderní, jízdní řád se dodržuje a spoje jsou perfektně koordinované, na hlavních tazích jezdí každou hodinu či půlhodinu. Jízdenku lze zakoupit v automatech.

Pro turisty jsou nabízeny zvýhodněné jízdenky. Univerzální Swiss pass opravňuje držitele (po 4, 8, 15 nebo 22 dní či celý měsíc) používat prakticky neomezeně dopravní prostředky sdružené do sítě Swiss Travel System (tedy vlaky, „žluté poštovní“ autobusy, parníky na vnitrozemských jezerech a městskou dopravu ve 38 lokalitách). Zdarma, za příplatek nebo 50% ceny jsou zahrnuty i „vyhlídkové vlaky“; na lanovky bývá 50% sleva. V ceně je i vstup zdarma do 450 švýcarských muzeí a slevy u vybraných partnerů. Swiss pass zakoupíte ve Švýcarsku na větších nádražích (je nutné předložit pas nebo občanský průkaz, foto není třeba). Další jízdenky jsou Swiss Flexi pass (několik dní v měsíci zdarma, jinak 50% sleva), Swiss Saver Flexi pass (sleva na více osob) a Swiss Youth pass (do 26 let). Swiss Transfer Ticket je výhodný pro jednorázovou cestu z letiště nebo z hranice do cílového místa a zpět. Swiss Card nabízí 50% slevu po dobu platnosti, Swiss Travel System-Familienkarte je výhodný pro rodiny.

Zajímavostí švýcarských tratí je přes 600 tunelů a nespočet viaduktů; světovým unikátem jsou ozubené i adhezní horské dráhy, po nichž jezdí „vyhlídkové vlaky“ a lanovky. Horské tratě provozují většinou soukromé společnosti. Na rok 2017 se plánuje otevření kombinovaného železničního i silničního tunelu Gotthard Base tunel, svými 57 kilometry nejdelší na světě. Současná „nej“ švýcarské železnice jsou nejpříkřejší zubačka na světě (vysokohorský vlak Pilatusbahn, 1889, sklon až 48%), nejstarší zubačka (1871, z Vitznau na Rigi) a nejdelší zubačka (10,4 km, z Montreux do Rochers de Naye).

Lodní. Švýcarská jezera brázdí přes dvacet pravidelných linek a nespočet výletních lodí; jízdní řády získáte v turistické informační kanceláři. Na Ženevském, Curyšském a Brienzském jezeře plují historické kolesové parníky. Vyhlídkové plavby po Bodamském jezeře v letní sezóně zahrnují i nabídku doprovodných programů a výletů do Německa. Pro plavbu platí slevová karta Bodensee Erlebniskarte (resp. její varianty Seebärenkarte a Sparfuchskarte). Lodní výlety nabízí i Thunské jezero.
Autobusová. Silniční síť má 71 tis. km, z toho jsou 2 tisíce km dálnice. Žluté poštovní autobusy (Postbus) jezdí téměř nepřetržitě; jízdenky koupíte přes SMS z mobilu nebo u průvodčího. K oblíbeným spojům patří Palm Express (ze sv. Moříce přes průsmyk Maloja do Lugana, v létě denně oběma směry; potřeba je místenka a průkaz totožnosti. Napoleon Route Express jezdí v létě třikrát denně na trase Domodossola – Simplonpass – Brig – Saas Fee k ledovci Allalin ve Wallisu. Pro úsek Brig – Saas Fee jsou povinné místenky a potřeba je pas nebo občanský průkaz. Městská doprava. Zajišťují ji tramvaje, trolejbusy a autobusy, většinou od 5.00 do 01 hod. Jízdenka se kupuje v novinových stáncích a automatech, případně u řidiče nebo v automatu v autobusu. Jízdné je drahé a při větším počtu jízd se vyplatí celodenní jízdenka. Ve 38 městech uplatníte i pro místní dopravu Swiss pass.

Taxi. Zastavit nebo zavolat taxi je možné prakticky všude; mají taxametry a platí se za ujeté kilometry. Ceny jsou vysoké a jízdné se zaokrouhluje nahoru.

Nákupy a suvenýry
Tradičními suvenýry jsou kravské zvonce, kalendáře s motivy alpských scenérií a světoznámé švýcarské hodinky, zejména značky Rolex, Omega a Blancpain. Řádově levnější, ale stejně spolehlivá je značka Swatch (originální design, ale v plastové verzi). Cenným dárkem je švýcarský nůž firmy Wenger, jehož původní výbava pro vojáky byla ostří, šroubovák, otvírák na konzervy a šídlo; nyní jsou v nabídce nože s desítkami funkcí včetně USB disku. Dalším lákadlem jsou výšivky, dřevoryty či keramika a nezklamou ani doutníky značky Davidoff, z pochutin sýry, šunky, salámy, švýcarská čokoláda všech velikostí a tvarů, vína a ovocné pálenky (slivovice, hruškovice a Zugská višňovice), čaje a bonbony „Ricola“ ze 13 druhů různých alpských bylinek a appenzellské „Hosen-Chnöpfli“ (sněhové pusinky). Otevírací doba obchodů je obvykle od 8.00 do 17.00, někde s polední přestávkou. V turistických centrech i nepřetržitě od 9.00 do 18.30. V sobotu bývá otevřeno od 9.00 do 14.00, v neděli a někde i v pondělí dopoledne (nebo ve středu odpoledne) je zavřeno. Naopak jednou týdně bývá otevřeno až do 21.00. Obchody na letištích, nádražích a benzínových pumpách jsou otevřeny nonstop. Nejlevnější jsou řetězce COOP a MIGROS. Pokud zakoupíte zboží v hodnotě 400 SFR (včetně DPH), můžete požádat o tzv. Global Refund Cheque (Tax-free Shopping Cheque, šek na daň z přidané hodnoty, která je ve Švýcarsku 7,6 %). Při odjezdu ze Švýcarska si musíte dát tento šek švýcarskými celníky orazítkovat (zboží musí být k nahlédnutí a v originálním balení). Zároveň na celnici můžete dostat hotovost v pokladně (Cash Refund Office) nebo si konkrétní částku nechat poslat na svůj účet.

Oblečení, zavazadla
Cestujte nalehko, budete svobodnější! Jedete si užívat, nestěhujete se. Pevný středně velký uzamykatelný kufr opatřete visačkou se svým jménem. Lístek se jménem, adresou a telefonním číslem vložte také dovnitř. Jako příruční se nejlépe osvědčil pevný turistický batůžek na věci, které chcete či potřebujete mít stále u sebe (například léky, které užíváte pravidelně). Neberte si tašky do ruky nebo dokonce kabelky, překážejí a snadno je někde zapomenete. Oblečení by mělo být příjemné a praktické, do města nemačkavé směsové, do přírody pohodlné sportovní. Pro výlety do hor jsou důležité pevné uzavřené boty, nejlépe vodovzdorné (kvalitní botasky nebo lehké goretexy), dlouhé kalhoty, košile s krátkými i dlouhými rukávy, hřejivý svetr a teplé ponožky. Na večeře doporučujeme pro pány i pro dámy casual dress code (ležérní oblečení). Vždy přibalte nepromokavou větrovku, silnější pláštěnku a deštník, pokrývku hlavy a náhradní dioptrické brýle, pokud je nosíte. Pro využití Wellness a Spa přibalte sebou plavky. Pokud cokoliv zapomenete, není problémem to koupit.

Opalování
Zejména ve vyšších nadmořských výškách a na ledovci se snadno spálí nezakryté části obličeje. Sluníčko na horách nepodceňujte a vybavte se kvalitním opalovacím krémem s vysokým UV faktorem. Nezapomeňte jelení lůj na rty.

Bazény a koupání
Koupání nabízejí aquaparky, termální lázně a kryté bazény. Otužilci se mohou koupat v jezerech i říčkách. Voda v jezerech a řekách je prakticky pitná. Vyhledávané jsou zejména Aquapark Le Bouveret u Ženevského jezera, kde jsou rovněž termální lázně. Walliské Alpy (Zermatt) mají 22 termálních venkovních i krytých koupališť, do nichž nateče denně 3,9 milionů litrů vody o teplotě 51oC.

Pošta
Pošty jsou v každé větší osadě, obvykle otevřeny ve všední dny od 8.00 do 12.00 a od 14.00 do 17.00. Pobočky v nákupních centrech otevírají shodně s centrem, včetně prodloužení do večerních hodin jednou týdně. V sobotu je otevřeno pouze ve městech (od 8.30 do 12.00), v neděli je zavřeno.
Známka do EU stojí 1,30 SFR, mimo EU 1,80 SFR. Známky se kupují na poště nebo zároveň s pohledy. Poštovní schránky jsou žluté. Pohodlné je odeslání pošty z hotelové recepce.

Restaurace, ceny, doporučení
Všechny restaurace nabízejí výborná jídla, přičemž rodinné podniky se zaměřují na místní speciality. Zvláštností Švýcarska je velké množství místních a regionálních variant. Levná jídla nabízejí pizzerie a samoobslužné jídelny větších obchodních center (např. Coop). „Tagesteller“ (Plat du Jour) je nabídka dne, obvykle za 15 – 20 SFR. V horských restauracích si na terase vychutnáte i panorama. Kruhové rozhledy nabízejí otáčivé restaurace, dostupné visutými lanovkami. Nejvýše položená na světě je Metro-Alpin na Mittel Allalin (3500 m n.m.) nad Saas-Fee pod vrcholem Allalin (4027 m n.m.). Neméně úchvatné jsou Rondorama na Stanserhornu (1890 m n.m.) nad Zermattem, s výhledy na Eiger i Jungfrau, Piz Gloria na Schilthornu (2970 m n.m.), prosklená Le Kuklos (2048 m n.m.) nad Leysinem, s vyhlídkou na Eiger a Mont Blanc a Hoher Kasten (1795 m n.m.) nad Brülisau, s výhledy i na východ či západ slunce.
káva, horká čokoláda = SFR 3,70
pivo malé / velké = od SFR 4,00/ 6,00
nealko / džus = od SFR 4,00
polévka = SFR 6,00 – 10,00
pizza = od SFR 10,00
rösti a bergkäse = SFR 15,50
tortellini s masem = SFR 18,50
levné menu (jídlo i s nápoji) = SFR 20,00 – 50,00

Různé zajímavosti
Červený kříž (Mezinárodní červený kříž)
Vznik světoznámé neziskové organizace podnítil roku 1863 švýcarský obchodník Jean Henri Dunant na pomoc obětem války poté, co viděl desetitisíce zraněných v bitvě u Solferina (1859); roku 1901 byl odměněn první Nobelovou cenou míru. Dnes Červený kříž (se sídlem v Ženevě) působí ve 185 zemích světa a zaměřuje se na poskytování humanitární pomoci a lékařské péče v oblastech postižených přírodními katastrofami, válečnými konflikty nebo extrémní chudobou. Zásady hnutí jsou humanita, nestrannost, neutralita, nezávislost, dobrovolná služba, jednota a univerzálnost. Symbolem je švýcarská vlajka v obrácených barvách. Červený půlměsíc na bílém poli je vlajkou sesterské organizace Červený půlměsíc pro muslimy a červený kosočtverec (krystal) pro státy Izrael či Japonsko, pro něž jsou kříž i půlměsíc jako symboly nepřijatelné.
Čokoláda
Přestože je dnes Švýcarsko symbolem čokolády, objevila se zde tato pochoutka poprvé až roku 1697, kdy ji přivezl starosta Curychu Heinrich Escher. První továrny na výrobu vznikly v 19. století (Francois Louis Cailler, 1819, Corsier u Ženevského jezera) a švýcarská čokoláda brzy dobyla světové trhy. Dnes je Švýcarsko jedničkou nejen ve výrobě, ale též ve spotřebě čokolády. Základem úspěchu je chuťově nedostižné mléko od krav, pasoucích se volně na horských pastvinách; kakaové boby se dovážejí.
Většina švýcarských čokoládoven nese jména svých zakladatelů; nejslavnější firmy jsou Suchard, Lindt & Sprüngli, Nestlé, Maestrani, Favarger, Aeschbach chocoltier, Alprose, Cartier, Pfister, Speck, Teuscher a další. Mnohé z nich umožňují exkurze a ochutnávku v návštěvnických centrech. Mléčnou čokoládu „vynalezl“ Daniel Peter, když do surové čokolády přidal kondenzované mléko, které „objevil“ Henri Nestlé (1814 – 1890, dnes firma Nestlé ve Vevey u Ženevského jezera). Jakob Tobler (1868) vymyslel čokoládové jehlany, připomínající alpské vrcholy. Od roku 2005 se v Ženevě pořádá čokoládový festival, kdy lze ochutnat čokoládu všech švýcarských čokoládoven.

Demografie
Švýcarsko má 7,6 miliónů obyvatel (2009) o průměrném věku 41 let. Předpokládaná délka života je 81 let (muži / ženy 78 / 84 let). Rodiny mají 1 až 2 děti. Z pracovní síly 4 milionů osob pracují 4 % v zemědělství, 23 % v průmyslu a 73 % ve službách. Oficiální nezaměstnanost činí 3 % (2008). Obyvatelstvo je etnicky pestré: převažují Němci (64 %), Francouzi (20 %), Italové (8 %) a Rétorománi (romansch, 0,5 %); zbývající jsou přistěhovalci z Evropy a zemí třetího světa.

Horské železnice
Specialitou Švýcarska jsou horské železnice s technicky zajímavými parametry, které návštěvníky přitahují i velkoryse prosklenými vagóny pro pohodlné sledování krajinné scenérie a bezchybným servisem. Na zastávky navazují lanovky či pěší fotograficky vděčné trasy. Nejznámější jsou:
Albulabahn (UNESCO 2008) je součástí trasy “Bernina express”, v úseku od obce Bergün do St. Moritz. Odtud železnička bez zubačky (!) překonává na šesti kilometrech převýšení 416 metrů pomocí šesti točitých tunelů a několika unikátních viaduktů. Strmá silnička, kterou vlak křižuje, slouží v zimě sáňkařům; vláčkům se proto přezdívá „schlittelzug“, sáňkařský vlak. Bernina Express. Čtyřhodinová jízda po Rhätské dráze (1000 mm, 1908 - 1910, UNESCO 2008) na trase Chur (593 m n.m.) – Filisur – St. Moritz – Bernina Pass (2253 m n.m.) – Poschiavo – italské Tirano (429 m n.m.) nabízí pohledy na horská plesa a ledovce a uchvátí technickými parametry (196 mostů a 55 tunelů a stanicí Ospizio Bernina 2253 m n.m., jež je nejvýše položeným švýcarským nádražím konvenční železnice). Další skvosty jsou viadukt Landwasser (1902, 136 m dlouhý, na třech pilířích vysokých 65 m) a zejména úsek „Albulabahn“. Z průsmyku Bernina do italského Tirana klesá trať bez použití zubačky na 1800 metrech o 7 %, což architekti vyřešili kruhovým viaduktem, opisujícím zatáčku 360o. Vagóny mají částečně prosklenou střechu, provoz je celoroční, na vybrané spoje jsou povinné místenky.
Glacier Express (1930, 1000 mm, Rhätská dráha a Matterhorn-Gotthardská dráha). Celkem 7,5 hodinová trasa spojující Zermatt (1600 m n.m.) – Brig – Andrematt – Chur – a St. Moritz nebo Davos překonává průsmyk Oberalppass (2033 m n.m.) a pyšní se 291 mosty a 91 tunely. Většinu trasy tvoří „zubačka“: vagóny jsou komfortní, vyhlídkové, připojen je i stylový jídelní vůz. Kromě krajiny luk a pastvin jsou vidět i ledovce; nejhezčími úseky jsou „Albulabahn“ s točitými tunely, mosty a galeriemi, stoupání a klesání přes sedlo Oberalppass a cesta údolím k Brigu. Turisty přitahují i jízdy historickými soupravami (Alpine Classic Glacier Express a Nostalgie Glacier Express). Golden Pass Line je trasa spojující Luzern s Interlakenem a Montreux, tedy Švýcarské Alpy s Ženevským jezerem; tři navazující vyhlídkové vlaky provozují tři soukromé společnosti, Montreux-Oberland Bernois (MOB, 1000 mm) z Montreux přes Gstaad do Zweisimmenu, BLS (standardní rozchod) z Zweisimmenu do Interlakenu a Zentralbahn (1000 mm) z Interlakenu přes průsmyk Brünig Pass do Luzernu. Ze Zweisimmenu do Montreux jezdí vlaky „Classic“ s vagóny ve stylu Orient-Expressu, anebo „Panoramic“ s částečně prosklenou střechou a s VIP místy v čele soupravy, strojvůdce má kabinu nad vámi. Místenka pro skupiny je povinná, pro jednotlivce doporučená. Z jednotlivých zastávek se nabízí atraktivní výlety (ledovcová Aareská soutěska, Reichenbašské vodopády, skanzen Ballenberg a další). Z Interlakenu lze vyjet na nejvyšší evropské nádraží Jungfraujoch (3454 m n.m.) elektrickou zubačkou, která je z větší části vedena tunely ve svazích Eigeru a Mönchu. Vyhlídky od dvou „tunelových“ zastávek a z terasy vrcholové vědecké observatoře berou dech. Heidi Express vede hornatým kantonem Graubünden, mezi městy Landquart – Klosters – Davos – Filisur, kde se připojuje na trasu Bernina Express do Tirana. Krajinu vodopádů, ledovců a alpských luk (prostředí, kde žila Heidi, hrdinka dětských knížek) obdivují turisté z vagónů s částečně prosklenou střechou. Lahůdkou jsou viadukty včetně proslulého Wiesenského a točité tunely. Na vybrané spoje jsou povinné místenky. Mont Blanc Express. Hlavním lákadlem trasy Martigny – Chamonix je pohled na Mont Blanc; celá cesta však nabízí rozhledy a atraktivní lokality (Trientská soutěska). Spojení několikrát denně, bez místenek.
Lötschberg Centovalli Express představuje nejkratší železniční spojení mezi Bernem a jezerem Maggiore. Úžasná vyhlídková trasa vede Lötschberským a Simplonským tunelem, v italském městečku Domodossola lze přestoupit na Centovallskou dráhu do Locarna. Spojení je několikrát denně, bez místenek. St-Bernard Express jezdí z Martigny do Orsieres, odkud pokračuje autobus do Champex-Lac a La Fouly a v létě (od června do září) až do průsmyku St-Bernard. Turisté, kteří sem dorazili pěšky, na kole nebo na lyžích, mohou přenocovat v klášterním hospici, ostatní případní zájemci v hotelu. Spojení je několikrát denně, bez místenek. Swiss Chocolate Train („Švýcarský čokoládový vlak“) firem GoldenPass Services Cailler a Nestlé vyjíždí v sezóně každé pondělí a středu z Montreux do Gruyeres a Broc a navečer se vrací zpět. Cestuje se v secesním vagónu „Belle Epoque Pullman“ z roku 1915 nebo v moderním panoramatickém voze s částečně prosklenou střechou. Součástí cesty je návštěva zámku a tradiční sýrové výrobny v Gruyeres a čokoládovny Cailler-Nestlé v Broc s ochutnávkami.
Voralpen Express jezdí mezi Bodamským a Vierwaldstättským jezerem po trase Romanshorn – St. Gallen – Rapperswil – Arth-Goldau – Luzern. Vagóny mají klimatizaci a v 1. třídě panoramatická okna. Jízda trvá 3 hodiny; k dispozici je jídelní vůz. Spojení je každou hodinu, bez místenek.
Wilhelm Tell Express spojuje centrální Švýcarsko a kanton Ticino po trase Luzern –Flüelen – St. Gotthard – Bellinzona – Locarno/Lugano, v sezóně dvakrát denně. Cesta začíná plavbou kolesovým parníkem po Vierwaldstättském jezeře (oběd v ceně). Z Flüelen cesta pokračuje vyhlídkovým vlakem s klimatizovanými vagony 1. třídy Gotthardskou trasou s množstvím mostů a tunelů do Ticina. V ceně jsou místenky na vlak i loď a jako upomínka dokumentace trasy.

Lanovky
Švýcarské hory jsou protkány lanovkami všech typů a velikostí, přičemž lanovky pozemní, visuté kabinkové a sedačkové jsou v zimě doplněny stovkami lyžařských vleků. Švýcarské lanovky drží několik rekordů. Originální Funitel je velkokapacitní kabinková lanovka DMC (Double Mono Cable), která má díky zdvojeném dopravnímu lanu o rozchodu až 3,20 m podstatně vyšší stabilitu, a to i při vyšších rychlostech větru. „Královnou lanovek“ je Rotair ve švýcarském Engelbergu ve vrcholovém úseku na Titlis. Aerodynamický tvar jí umožňuje jízdu i za větru a díky rotaci o 360o během jízdy nabízí panoramatický rozhled. Pýchou Saas-Grund je nejvyšší gondolová lanovka, přepravující lyžaře do výšky 3200 m, s výhledy na 18 čtyřtisícovek. Největší kabiny visuté lanovky mají dvouposchoďové kabiny lyžařské lanovky v Samnaunu, o kapacitě 180 cestujících. Nejdelší sedačková lanovka na ledovci je v Zermattu; v délce 2580 metrů ji podpírá 18 stožárů, z nichž 12 je zabudováno do ledovce Theodul, takže musí odolat pohybu ledovce, sunoucího se do údolí o 30 až 350 cm ročně. Stožáry jsou umístěny na hydraulických zdvihácích, umožňujících pohyb po směru i do stran a jejich otočné vrcholy zamezují kroucení lan. Kontrolní systémy zabezpečují správné napětí kabelů podle pohybu ledovce. Lanovka je šestisedačka o přepravní hodinové kapacitě 2400 osob, které z výšky 2939 m n.m. vyveze na italský hřeben Matterhornu do výšky 3365 m n.m. za 8,5 minuty.

Lokality UNESCO
Švýcarsko má devět lokalit světového kulturního dědictví UNESCO. Jsou to středověké jádro hlavního města Bern (12. – 15. stol.), ženský benediktinský klášter St. Johann v Müstairu s nástěnnými malbami a románskými freskami (8. stol.), benediktinský klášterní areál St. Gallen (z roku 613), soustava fortifikací a tří hradů v Bellinzoně na transalpské silnici z Curychu do Milána (Castelgrande 13. – 15. stol., Castello di Sasso Corbaro 15. stol. a Castello di Montebello 14. stol.) a oblast Jungfrau – Aletsch – Bietschhorn (2001) s Aletšským ledovcem (Aletsch glacier, 120 km2, délka 26 km) a ledovcovým jezerem Märjelen (2350 m n.m.), hora Monte San Giorgio (kanton Ticino, naleziště druhohorních mořských zkamenělin), horské železnice Albulabahn ze sv. Mořice do Zermattu (144 viaduktů, 42 tunelů), Bernina Express (Rhätská dráha) z Churu do italského Tirana (1908 - 1910, 1000 mm, 196 mostů, 55 tunelů, unikátní viadukty) a Glacier Express mezi Zermattem a St. Moritzem (1930, 1000 mm, 291 mostů, 91 tunelů).
Tunely
Protože alpské průsmyky bývaly v zimě nesjízdné, začaly se pod nimi prorážet tunely. Nejfrekventovanější je silniční tunel sv. Gottharda (1980, 16,9 km), spojující Luzern a Logano. Má průměr 7,6 m x 4,35 m a v každém směru jen jeden jízdní pruh, s maximální kapacitou 1800 vozidel za hodinu. Souběžně s ním vede únikový tunel, o průměru 2,7 x 2,4 m, který je každých 274 metrů spojen s hlavním tunelem. Je zde 6 stanic na odvětrávání výfukových plynů. Oba tunely jsou zakřivené, neboť se vyhýbají tvrdé skále. Stejnojmenný železniční tunel byl postaven v 19. století a měří 15 km. Švýcarské železniční tunely Simplon I (1906, 19 km) a Simplon II (1922, 19,8 km), oba spojující švýcarský Brig s italským Milánem, patří k nejdelším na světě. Třetí nejdelší je v roce 2007 dokončený nový Lötschberský tunel (34,5 km) z Bernu do Brigu, vybudovaný 400 metrů pod starým Lötschberským tunelem (1913, 14,6 km). V současné době se razí železniční Gotthardský úpatní tunel (Basis tunel) z Curychu do Lugana, který má měřit 57 km. Zahájení provozu se předpokládá v roce 2015.

Zeměpis, geografické poměry
Švýcarsko je vnitrozemský stát o rozloze 41290 km2 (z toho 1520 km2 vodní plochy), měří od západu na východ 350 km, ze severu na jih 250 km. Délka hranic je 1852 km (z toho Rakousko 164 km, Francie 573 km, Itálie 740 km, Lichtenštejnsko 41 km a Německo 334 km). Většina území je hornatá. Na severozápad zasahuje vápencové pohoří Jura (cca 1600 m n.m.), střed vyplňuje Švýcarská náhorní plošina a jih zaujímají Alpy (60 % území). Nejnižší bod je jezero Maggiore (195 m n.m.), nejvyšší Dufourspitze (4634 m n.m.). V horách je okolo 1500 jezer ledovcového původu a 140 ledovců. Největší řeky jsou Rýn a Rhona, významná jezera hraniční Bodamské na severovýchodě a Ženevské na západě.

Fauna a flora, ochrana přírody, národní parky
Typickými prvky švýcarské krajiny jsou hory, lesy, pastviny a ledovce. Lesy pokrývají 26 % území; v nižších polohách převládají doubravy a bučiny, výše lesy smíšené, nad nimi smrčiny. Horní hranice lesa probíhá ve výšce 1800 – 2500 m n.m., v závislosti zejména na geologickém podloží, konfiguraci terénu a expozici; nad ní je pásmo kosodřeviny a druhově bohatých horských luk a pastvin. Alpské skalnaté terény s polštářovitými a cibulovými rostlinami daly název zahradnickému typu: skalku nazýváme „alpinum“ a tyto rostliny „alpinky“ (mj. lomikameny, netřesky, hořce, tařice a protěže). Místa, kde leží sníh celoročně, „sněžiště“, jsou akumulačním zdrojem ledovců; z přemrzlého sněhu vzniká firn a led.
Zákonem chráněno je okolo 700 přírodních rezervací a jeden národní park, Schweizerischer Nationalpark (174,2 km2, 1914) v Engandinském údolí, chránící unikátní ekosystémy horských masívů s vrcholy přesahujícími 3000 m n.m. Vedle svišťů, orlů, supů a dalších živočichů tu žije i několik set kozorožců. Nejsou zde lanovky ani turistická střediska, pouze jeden hotel a horská chata Chamanna Cluozza. Řídká síť cest je určena pouze pro pěší. Hlavní informační centrum v Zernezu nabízí v ultramoderní budově aktuální informace a multimediální projekci o přírodě parku, kde není dovoleno chodit mimo cesty, zakládat oheň a psi sem nesmí ani na vodítku. Největší organizací na ochranu přírody je soukromá nezisková Pro Natura (1909), která má 100 tisíc členů a 45 tisíc sponzorů; v řídícím centru v Basileji a kantonálních pobočkách pracuje okolo 60 placených zaměstnanců, ostatní jsou dobrovolníci. Stála u zrodu národního parku a jejím cílem je mj. management stávajících chráněných území a zřizování dalších.

Hospodářství, přírodní rizika a ekonomika
Švýcarsko nemá významnější zdroje nerostných surovin; výjimkou je sůl těžená v povodí Rýna a Rhony a dřevo (stavby, výroba nábytku a hraček, buničina, papír a palivo). Přes 50 % energie pochází z vodních zdrojů (40 přehrad); dalších 37 % dodávají jaderné elektrárny. HDP na osobu v paritě kupní síly je 41 tis. USD (2008), na čemž se podílí zemědělství 1,5 %, průmysl 34 % a služby 64,5 %.
Hlavní průmyslová odvětví jsou strojírenství (motory a šicí stroje), potravinářství (výroba sýrů a čokolády), farmacie a chemie (výroba barviv) a textilní průmysl. Tradiční je výroba hodinek, nožů a přesných nástrojů. Klíčový je turistický průmysl, bankovnictví a pojišťovnictví.
Orná půda tvoří pouhých 10 % území; v zemědělství pracuje 4 % obyvatel. Převládají malé rodinné farmy. Pěstuje se pšenice, žito, oves, ječmen, len, konopí, tabák, cukrová řepa, zelenina, jablka, hrušky a vinná réva. Na pastvinách (asi 40 % území) se chovají krávy, ovce a kozy, dále prasata a drůbež. Módní jsou bioprodukty. Přírodním rizikem jsou laviny a zemní sesuvy: problémem životního prostředí imise, kyselé deště, znečištění toků nadměrným používáním pesticidů a hnojiv a ztráta biodiverzity.

Státní zřízení, administrativní uspořádání
Švýcarsko je konfederace 26 spolkových států, resp. 20 kantonů a 6 polokantonů. Jsou rovnoprávné a každý má vlastní parlament, zákony, vládu, rozpočet i ústavu. Konfederace je podle ústavy kompetentní ve věcech zahraniční, bezpečnostní, celní a měnové politiky a ve spolkově platných právních věcech. Spolkový parlament (Bundesrat) tvoří Stavovská rada (Ständerat), která má 46 členů: 2 za každý kanton a 1 za polokanton. Národní rada (Nationalrat) má 200 členů volených proporčním systémem v každém kantonu zvlášť. Spolková rada (vláda) je sedmičlenná, s maximálním zastoupením všech politických stran. Členové parlamentu i Spolkové rady jsou voleni na 4 roky. Prezident konfederace (zároveň předseda vlády) je volen ze členů Spolkové rady na jeden rok oběma komorami společně. Švýcarsko je členem OSN a součástí schengenského prostoru. Není členem EU.
Administrativně se člení na 26 kantonů (cantoni, kantoni): Aargau, Appenzell Ausser-Rhoden, Appenzell Inner-Rhoden, Basel-Landschaft, Basel-Stadt, Bern, Fribourg, Geneve, Glarus, Graubunden, Jura, Luzern, Neuchatel, Nidwalden, Obwalden, Sankt Gallen, Schaffhausen, Schwyz, Solothurn, Thurgau, Ticino, Uri, Vaud, Wallis, Zug a Zurich. Hvězdičkou jsou označeny polokantony, které do Stavovské rady volí pouze jednoho zástupce a v případě federálního občanského referenda mají hlasy jejich obyvatel poloviční váhu. Kantony se dělí na obce, kterých je okolo 3000.

Historie v datech
3800 př.n.l.: Doklady o osídlení z doby bronzové.
1500 př.n.l.: Příchod keltských kmenů.
400 př. n. l.: Keltský kmen Helvétů stojí za označením země Helvetia; kmeny Rétů jsou předchůdci Rétorománů.
58 př. n. l.: Římská kolonizace: Julius Caesar staví silnice a zavádí křesťanství. Po pádu Říše římské obsadili východní část Alemánové a západní Burgundové.
534 n.l.: Území získala Francká říše.
8. a 9. stol.: Švýcarsko je součástí Svaté říše římské: budují se opatství, centra vzdělání a kultury.
1291: (1. srpna, státní svátek) Kantony Uri, Schwyz a Unterwalden založily „Věčný spolek“ a „Spříseženstvo“ na obranu proti Habsburkům.
14. stol.: Spříseženstvo se rozrostlo na osm kantonů: přistoupily Luzern (1332), Zürich (1351), Glarus a Zug (1352) a Bern (1353). Společný nový název je „Schwyz“.
1481: Přistupují kantony Fribourg a Solothurn.
1499: Nezávislost na Svaté říši římské.
1515: Po porážce švýcarského vojska Francouzi vyhlašuje Spříseženstvo neutralitu.
16. stol.: Přistupují kantony Basel, Schaffhausen a Appenzell. Náboženská reformace, katolictví nadále převažuje pouze v kantonech Zug, Solothurn a Fribourg.
1648: Výsledkem Vestfálského míru je uznání Švýcarska jako suverénního státu.
1798: Konec Spříseženstva, Francouzi vyhlašují Helvétskou republiku. Přistupuje dalších šest kantonů a po pádu Napoleona Ženeva, Neuchatel a Valais (Wallis).
1798 - 1803: Helvétská republika.
1815: Vídeňský kongres potvrzuje „věčnou neutralitu“ Švýcarska.
1848: Nová ústava mění republiku ve spolkový stát.
20. stol.: Během obou světových válek byla vyhlášena mobilizace, ale zachována neutralita.
1971: Ženy získávají volební právo.
1986: V referendu odmítnut vstup do OSN.
1993: V referendu odmítnut vstup do EU.
2002: Vstup do OSN.
2008: Švýcarsko součástí Schengenského prostoru.

Zajímavá

Bern
Hlavní město (130 tis. obyv.) a sídlo federální vlády, založené roku 1191 vévodou Berchtoldem V. ze Zähringenu na skalnatém ostrohu nad řekou Aare, se pyšní středověkým jádrem (UNESCO), 8 km arkád a nespočtem kašen. Ke švýcarské konfederaci bylo připojeno roku 1353 v průběhu bojů o nezávislost proti Habsburkům. Památky jsou gotická katedrála Münster (1421, desetitunový zvon, 254 točitých schodů na 100 m věž, nejvyšší ve Švýcarsku), barokní protestantský kostel sv. Ducha (Heiliggeistkirche, 1720), věž Käfigturm s informačním centrem, Kašna spravedlnosti v ulici Gerechtigkeitsgasse a Zähringenská kašna s ozbrojeným medvědem: medvěd je symbolem města a živého jej spatříte v Medvědím příkopu Bärengraben. Další zajímavosti jsou budova parlamentu Bundeshäuser, sídlo federálního shromáždění s unikátním lustrem (možná prohlídka), kašna s vlajkonošem (Vennerbrunnen) v gotické radnici a muzea: mj. Muzeum výtvarného umění se světově významnou sbírkou, Muzeum přírodopisu s expozicí Zvířata jako stavitelé, Einsteinův dům, v němž génius žil v letech 1903 až 1905, Švýcarské alpské muzeum s reliéfy hor a videoprogramy a Muzeum komunikace se sbírkou půl milionu dopisních známek. Botanická zahrada má sbírku 6 tisíc druhů rostlin.

Aigle
Hrad v kantonu Vaud, obklopený vinohrady, byl založen ve 12. století Savojci a na konci 15. století přestavěn rodem z Bernois. Vchod je bránou v jižní hradbě, ze čtyř věží jsou jedna hranolová a tři válcové; věžový palác má převýšené štíty. Hrad býval rezidencí bernských guvernérů, poté sloužil jako vězení i nemocnice, dnes je v něm muzeum vinařství a ve třech sálech se pořádají recepce, hostiny a semináře. Nedaleko se nacházejí tvrz Ollon a zřícenina hradu St. Triphon.

Altdorf
Náměstí zdobí bronzová socha středověkého zbojníka Viléma Tella a jeho syna (1895), neboť právě tady se údajně odehrál příběh, kdy byl legendární lučištník donucen sestřelit jablko postavené na hlavě svého potomka. Událost připomínají každoroční slavnosti a hitem divadla Tellspielhaus je hra Vilém Tell od Friedricha Schillera. Skutečným rodištěm hrdiny je pravděpodobně Bürglen, obec 2 km od Altdorfu.

Andermatt
Lázeňské městečko „Na louce“ (1447 m n.m., 1300 obyv.) v kantonu Uri pod úbočím Oberalppasu svírají tři údolí: směrem na sever je Luzern a Basilej, směrem na jih Lugano a Itálie (přes průsmyk San Gotthard), směrem na východ Disentis (přes Oberalppass 2040 m n. m.), na západ leží Brig (tunelem pod sedlem Furkapass 2430 m n. m.). Zajímavosti jsou farní kostel sv. Petra a Pavla, hrázděné domy a technické parametry silnice a železnice do sedla Oberalppass. Lyžařské středisko na hoře Gemsstock (2963 m n.m.) je vybaveno sedačkovou lanovkou a několika vleky. Strategicky položená lokalita je stanovištěm speciální jednotky „horských myslivců“ švýcarské armády.

Appenzell
Městečko na úpatí masivu Alpstein je centrem výroby aromatických sýrů, ručních výšivek, dřevěných věder a kravských zvonců. Zajímavosti jsou malované dřevěné domy, radnice, farní kostel sv. Mauricia (16. stol., barokní oltář) a muzeum, dokumentující historii a kulturu města.

Arth-Goldau
Železniční křižovatka, odkud jezdí modré vagónky ozubnicové železnice na vrchol Rigi s vyhlídkou a nabídkou vycházek po náhorní planině pod vrcholem. Druhá větev téže železnice, ale s červenými vagónky, míří k Vierwaldstättersee do Vitznau. Možná je i jízda parním vláčkem.

Bad Ragaz
Proslulé lázeňské letovisko (516 m n.m., 5 tis. obyv.) v kantonu St. Gallen, nabízí koupání v termálních bazénech na přírodních pramenech, s atrakcemi jako umělá řeka, vodní jeskyně a různé typy vířivek. Závěr údolí Tamina je východiskem pro vycházky k jezeru Wildsee (2438 m n.m.); kromě turistiky se nabízí i jízda na koni a golf, v zimě lyžování. Od poloviny června do poloviny října je v provozu visutá lanovka Pizolbahn, celoročně jezdí kočáry tažené koněm (Rössliposcht) a turistický autobus (Schluchten Bus). V městečku je klášterní muzeum a každý třetí rok výstava soch pod širým nebem.

Bäch
Městečko ve středním Švýcarsku, kde se již více než 125 let vyrábějí světoznámé kvalitní a hlavně víceúčelové kapesní nože Victorinox. Kromě klasického originálního typu se ve firemní prodejně nabízejí i modely až s 22 funkcemi.

Basilej (Basel)
Největší švýcarský říční přístav (180 tis. obyv.) na řece Rýn leží na severozápadě Švýcarska při hranicích s Francií a Německem. Je hlavním městem polokantonu Basilej-město a má mezinárodní letiště. Založili ho Římané (Basilea, 44 př. n. l.); po nich se zde vystřídali Frankové, Alemáni a Burgundi. V roce 1033 za císaře Konráda II. se stalo německým říšským městem; městské opevnění je z roku 1398. V letech 1431 – 1445 se zde konal koncil, který měl vyřešit rozkol v katolické církvi (Basilejská kompaktáta, smlouva katolické církve s husity). Z roku 1460 pochází nejstarší švýcarská univerzita. Ke Švýcarské konfederaci bylo město připojeno roku 1501. Památky jsou gotická katedrála Münster (11. stol., hrobka Erasma Rotterdamského), městská hradní brána (Spalentor, 13. stol., věž s hodinami a dvě věže s cimbuřím), rybí trh s gotickou fontánou, měšťanské domy a gotická radnice s věžičkami (16. stol.); zajímavostí je šest mostů a muzea, mj. etnografické. Nedaleko leží římské rozvaliny Augusta Raurica (43 př. n.l., „švýcarské Pompeje“) a Goetheanum (expresionistická architektura, divadlo a centrum světové Antropologické společnosti).

Bellinzona
Městečko (20 tis. obyv., správní centrum Ticina) leží na hlavní transalpské železnici a silnici z Curychu do Milána, mezi Svatogotthardským tunelem a tunelem pod průsmykem San Bernardino. Opevnění vybudované již Římany (Bilitio, 3. – 4. stol.n.l.) bylo během středověku zdokonaleno: výsledkem je unikátní komplex tří hradů, obranných zdí a fortifikací (UNESCO). Hlavní hrad, Castelgrande (1250 až 1500, později rekonstrukce), považovaný za nedobytný, má uvnitř opevnění na kopci uprostřed města kromě staveb i vinici. Další dva hrady jsou Montebello (1313) s mohutnými příkopy, spojený s Bellinzonou obrannou zdí, a Sasso Corbaro (1478). Na tyto hrady vedou od kostela sv. Štěpána strmé stezky se schody; odměnou je úžasný rozhled.

Brienz
Osada (566 m n.m., 3000 obyv.) v okrese Interlaken v kantonu Bern leží na břehu stejnojmenného jezera, na úpatí pohoří Brienzer Rothorn. Na stejnojmenný vrchol (2350 m n.m.) jezdí parní vláček po ozubnicové železnici a ze Sörenbergu visutá lanovka. Obyvatelé obce živí tradiční dřevořezbářství a turistický ruch: skansen Ballenberg schraňuje sto původních staveb z celého Švýcarska. Po jezeře, které připomíná norský fjord, plují vyhlídkové lodě. Vytéká z něj řeka Aare. K vodopádu Giessbach se 14 kaskádami vede Giessbach-Bahn, nejstarší lanovka v |Evropě. Letovisko nabízí turistické trasy, cyklotrasy, jízdu na koni, tenis, golf, vodní lyžování, horolezectví a paragliding.

Brunnen
Romantické lázeňské městečko na břehu Vierwaldstättského jezera, kde strávil líbánky Winston Churchill. Z města vede visutá lanovka na Urmiberg (1140 m n.m.), nabízející rozhledy na Alpy jak cestou vzhůru, tak z vrcholu, kde je restaurace a východisko turistických tras. Pěšky do města je odtud 90 minut chůze; další možností je tandemový paragliding.

Brünigpass
Průsmyk ve výšce 1008 m n.m., přes který vede silnice spojující Oberlandsko a centrální Švýcarsko (resp. Meiringen v kantonu Bern a Lungern v kantonu Obwalden) a úzkokolejná zubačka Brünigbahn, spojující Luzern a Interlaken, otevřená roku 1888. V průsmyku se od roku 1904 každoročně odehrává folkový festival, jehož součástí je Brünigschwinget („švýcarské zápasení“) a začíná zde několik turistických tras (mj. k soutěsce řeky Aare a na vrchol Brienzer Rothorn). Pod zem byla zabudována sportovní střelnice (Schiess-Sport-Zentrum Brünig).

Caslano
Obec (272 m n.m., 3800 obyv.) leží nedaleko italské hranice v kantonu Ticino. Turisty přitahuje nedaleké jezero Lugano a botanicko-geologická naučná stezka přes Monte Caslano; hlavní atrakcí je však expozice největší švýcarské čokoládovny, vyrábějící značku Alprose. Exkurze do továrny jsou možné denně (s průvodcem, v ceně je ochutnávka). Je tu i muzeum a firemní obchod.

Col des Mosses
Průsmyk (1445 m n.m.) v kantonu Vaud, který spojuje Aigle a Chateau-d'Oex a je evropským rozvodím.

Davos
Turistické a lyžařské centrum (1560 m n.m., 11 tis. obyv., kanton Graubünden) leží v údolí řeky Landwasser mezi Plessurskými Alpami a Albulou. Jeho historie sahá do 12. století, ale proslavil ho až v 19. století mannheimský lékař Alexander Spengler, který zde založil tuberkulózní léčebnu. Roku 1890 byla přivedena železnice (Rhätská dráha). První lanovka vznikla roku 1860; dnes na Schatzalp, kde je sáňkařská dráha, vedou lanovky Davos – Parsenn-Bahn (4 km) a Davos-Schatzalp-Bahn. Jsou zde ideální lyžařské terény a konají se tu mistrovství světa od krasobruslení a rychlobruslení po lední hokej a závody Světového poháru v alpském lyžování i běhu na lyžích. V lednu se tu každoročně konají výroční zasedání Světového ekonomická fóra WEF (soukromé nadace se sídlem v Ženevě). Kulturní památkou je kostel sv. Jana Křtitele (13. – 15. stol.).

Furka
Průsmyk ve výšce 2431 m n.m. mezi kantony Uri a Valais je bránou do jihovýchodního Švýcarska. Silnice vybudovaná v 60. letech 19. století je otevřena jen v letních měsících, v zimě se cestuje vlakem Glacier Express, využívajícím tunel pod horským masivem. V ledovci Rhonegletscher pod sedlem pramení Rhona. Přes sedlo Furka (a Oberalp) vede 97 km dlouhá elektrifikovaná úzkokolejka, která je prvořadou turistickou atrakcí. Maximální stoupání tratě je v adhezních úsecích 40 promile, v ozubnicových až 179 promile. Část původní trasy mezi stanicemi Oberwald-Gletsch-Realp pod sedlem Furka a kolem Rhónského ledovce slouží muzejní železnici „Dampfbahn Furka-Bergstrecke“. Na trati jezdí parní lokomotivy a historické vozy původní železniční společnosti Furka Oberalp. Plánuje se prodloužení trati.

Göschenen
V osadě (1111 m.n.m., 500 obyv., kanton Uri) v údolí Reus ústí severní portály Gotthardského železničního tunelu (1872 – 1882) a Gotthardského silničního tunelu (1980). Je rovněž výchozím bodem úzkokolejné ozubnicové dráhy vedoucí do Andermattu. Železnice stoupá údolím řeky Reuss do soutěsky Schöllenenschlucht s mostem Teufelsbrücke (Čertův most), kde je ve stěně soutěsky památník generála Suvorova. Nad údolím leží přehrada Göscheneralp-Stausee, sloužící hydroelektrárně v Göschenen. Unikátním technickým dílem je soustava vratných stoupajících tunelů u osady Wassen (928 m n.m.), které drážní těleso zvedají o 200 m k portálu Gotthardského tunelu.

Gotthardský železniční tunel
Prochází masívem Gotthard, je 16 km dlouhý a mezi městy Göschenen (1106 m n.m.) a Airolo (1142 m n.m.) jím projíždějí vlakové soupravy Gotthardbahn (SBB). Byl ražen v letech 1871 - 1881. Památník u nádražní budovy v Airolo je věnován všem, kteří při stavbě zahynuli (bylo jich na 200 včetně stavbyvedoucího Louise Favre, který zemřel pod zemí na infarkt). Trať je dvojkolejná, s normálním rozchodem, jízda tunelem trvá cca 7 - 8 minut. Tunel byl elektrifikován v roce 1920. Nedaleko se nacházejí další dva tunely: Gotthardský silniční tunel (16,4 km, otevřen v roce 1980) a rozestavěný kombinovaný Gotthard Base Tunnel (plánovaná doba dokončení 2015 - 2017), který by měl být nejdelší na světě (57 km).

Grächen
Horské letovisko (1620 m n.m.) s typickou dřevěnou architekturou leží na dohled Matterhornu, obklopeno čtyřtisícovkami, k nimž míří visuté lanovky Hannigalp (2272 m n.m.) a Seetalhorn (2868 m n.m., restaurace), a z nedalekého Zermattu zubačka, která turisty vyveze do výše 3000 m n.m. na vrchol Gornergrattu. Další z lanovek vede až na vrchol Malý Matterhorn (3820 m n.m.). V osadě nesmí jezdit auta a je zde „chodník slávy“ se „stopami“ celebrit. Turisty uchvátí malebné pastviny a chodníky kopírující zavlažovací kanály (bisses); za nejkrásnější je považován úsek několikadenní trasy “Europaweg” z Grächenu do Zermattu. Cyklisté mohou vyzkoušet sedmikilometrový sjezd z vrcholu Seetalhorn, pro děti je určena stezka Ravensburg Spieleweg a zábavní park Robi’s. V zimě jsou v provozu sjezdovky, 12 km běžeckých tratí, tobogán a stezky pro pěší vycházky.

Grimselpass
Horský průsmyk (2165 m n.m.) mezi údolím Rhony v kantonu Valais a údolím Haslital na horním toku řeky Aare v kantonu Bern, nedaleko vývěru Rhony zpod stejnojmenného ledovce.

Grindelwald
Středisko zimních sportů (1034 m n.m., 3800 obyv., okres Interlaken) leží při úpatí tří nejznámějších vrcholů Bernských Alp: Eigeru, Mönchu a Jungfrau. V létě nabízí desítky tras napříč Alpami, v zimě lyžařské terény pro začátečníky, pokročilé i zkušené (na ledovci Eiger), pro nelyžaře vycházky a tobogán. Je východiskem túr a horolezeckých výstupů na Eiger a Wetterhorn. Železnička Wengernalpbahn spojuje Grindelwald s Kleine Scheidegg, odkud další železnička Jungfraubahn sedmikilometrovým tunelem masívem Eiger dosahuje téměř vrcholu Jungfraujoch, s nejvýše položenou železniční stanicí v Evropě (3500 m n.m.). Odtud vlak sjíždí do Wengenu. Na gondoly lanovky z Grindelwaldu do Männlichen navazuje visutá lanovka Luftseilbahn Wengen-Männlichen a je

24. Červen, 2012